Malé modulární reaktory (SMR, Small Modular Reactors) se v posledních letech dostaly do popředí zájmu jako jedna z možností, jak kombinovat nízkouhlíkovou výrobu elektřiny se stabilitou dodávek a vyšší flexibilitou oproti klasickým jaderným blokům. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) je označuje za pokročilé jaderné reaktory s elektrickým výkonem do cca 300 MW(e) na modul, tedy přibližně třetinu výkonu běžného velkého bloku.
Podle World Nuclear Association už několik menších reaktorů běží v pilotním či demonstračním režimu a desítky dalších návrhů jsou ve fázi vývoje nebo licencování.
- Definice a základní charakteristiky SMR
Obecně jsou SMR charakterizovány třemi klíčovými rysy:
- Malý instalovaný výkon
Výkon jednotlivých jednotek se obvykle pohybuje v rozmezí zhruba 20–300 MW(e). To umožňuje nasazení i v menších sítích a lokalitách, kde by velká jaderná elektrárna byla neekonomická nebo technicky obtížně integrovatelná. - Modularita a sériová výroba
Konstrukce je navržena tak, aby se velká část zařízení vyráběla v továrnách jako standardizované moduly, které se následně dopraví na místo instalace. Cílem je zkrátit dobu výstavby a snížit investiční riziko prostřednictvím opakovatelné výroby. - Pokročilá bezpečnost
Návrhy SMR obvykle obsahují silný podíl pasivních bezpečnostních prvků – např. pasivní chlazení či inherentně stabilní fyzikální vlastnosti – které mají omezit závislost na aktivních systémech a lidském zásahu.
- Hlavní technologické směry
SMR nepředstavují jednu technologii, ale skupinu konceptů:
- Malé tlakovodní reaktory (PWR/PHWR)
Vycházejí z nejrozšířenějších velkých reaktorů, pouze v menším a standardizovaném provedení. Výhodou je kontinuita know-how a provozních zkušeností, což usnadňuje licencování. - Pokročilé vysokoteplotní a rychlé reaktory
Patří sem plynem chlazené vysokoteplotní reaktory (HTGR), reaktory s roztavenými solemi či sodíkem chlazené rychlé reaktory. Ty cílí na vyšší výstupní teploty (vodík, chemický průmysl) a lepší využití jaderného paliva. - Mikroreaktory
Nejmenší kategorie s výkonem v jednotkách až nižších desítkách MW(e), určená pro odlehlé oblasti, vojenské základny nebo menší průmyslové areály a datová centra. Důraz je na kompaktnost, snadnou přepravitelnost a dlouhé palivové cykly.
- Role SMR v energetickém mixu a dekarbonizaci
3.1 Náhrada uhelných zdrojů
OECD NEA ve své nedávné analýze přechodu „coal-to-nuclear“ odhaduje, že významná část globální uhelné kapacity by mohla být do roku 2050 technicky vhodná k náhradě jadernými zdroji, přičemž SMR jsou v tomto scénáři preferovanou technologií právě díky menšímu výkonu a lepší adaptovatelnosti na stávající lokality.
Výhoda spočívá v možnosti využít existující:
- přenosovou infrastrukturu,
- vodní hospodářství,
- průmyslové areály a pracovní sílu.
3.2 Podpora integrace obnovitelných zdrojů
Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvádí, že s rostoucím podílem fluktuujících obnovitelných zdrojů (FVE, větrné elektrárny) poroste potřeba flexibilních nízkoemisních zdrojů schopných poskytovat základní i špičkový výkon. SMR jsou zmiňovány jako jedna z možností, jak tuto flexibilitu zajistit a zároveň přispět k dekarbonizaci.
3.3 Průmyslové aplikace, teplo a vodík
Evropská komise ve svých materiálech k SMR zdůrazňuje, že potenciální využití přesahuje výrobu elektřiny – SMR mohou dodávat technologické teplo pro chemický a ocelářský průmysl, teplo pro systémy centrálního zásobování a energii pro výrobu nízkouhlíkového vodíku.
Tím se otevírá prostor pro dekarbonizaci tzv. hard-to-abate sektorů, které se obtížně elektrifikují čistě obnovitelnými zdroji.
- Očekávané přínosy a technicko-ekonomické výzvy
4.1 Deklarované přínosy
Odborná literatura a instituce jako IAEA či World Nuclear Association uvádějí několik klíčových očekávaných výhod SMR:
- Snížení investičního rizika díky menšímu projektovému objemu a možnosti postupné výstavby více modulů.
- Kratší doba výstavby díky vysokému podílu prefabrikace v továrnách a standardizaci designu.
- Zvýšená jaderná bezpečnost díky pasivním bezpečnostním systémům a jednodušším, kompaktnějším konfiguracím.
- Lepší škálovatelnost – možnost přizpůsobit kapacitu velikosti sítě či požadavkům konkrétního průmyslového odběratele.
4.2 Ekonomická realita
Zároveň však řada analytických studií (např. Energy Transition Institute, ATSE, ITIF) upozorňuje, že ekonomika SMR není dosud empiricky prokázaná v sériovém měřítku:
- prototypy a první projekty bývají dražší a zatížené vyšším technologickým i licenčním rizikem,
- úspory z rozsahu se projeví až při skutečně sériové výrobě desítek až stovek modulů,
- finanční náklady silně závisí na ceně kapitálu, stabilitě regulatorního prostředí a politické podpoře.
IEA zdůrazňuje, že pro větší roli jaderné energetiky (včetně SMR) bude v Evropě nezbytné snížit investiční rizika pomocí dlouhodobých kontraktů, záruk a zjednodušené regulace.
4.3 Regulace a licencování
Licencování SMR je komplexní, protože:
- jde často o nové typy nebo konfigurace reaktorů,
- regulační rámce byly historicky nastaveny hlavně na velké bloky,
- každá země má vlastní legislativu a institucionální kapacity.
IAEA v této souvislosti provozuje platformu SMR, která má členským státům poskytovat metodickou podporu v oblasti bezpečnosti, standardizace a sdílení zkušeností.
- Současný stav a vybrané projekty
Podle globálního „SMR Project Trackeru“ World Nuclear Association je k roku 2025 ve světě evidováno několik desítek aktivních projektů SMR v různých fázích vývoje – od koncepčních studií přes licencování až po výstavbu prvních pilotních bloků.
Z mediálně sledovaných iniciativ v posledním období lze uvést například:
- program Rolls-Royce SMR ve Velké Británii, zaměřený na vybudování flotily modulárních reaktorů jako součást dekarbonizace elektroenergetiky; britská vláda deklaruje miliardové investice a vidí v projektu i průmyslový rozvojový potenciál.
- projekt NUWARD (EDF) ve Francii, který cílí na vývoj SMR designu vhodného pro energeticky náročný průmysl a export, s plánovaným prototypem kolem roku 2035.
- rostoucí zájem multilaterálních institucí, dokládá například dohoda Světové banky a IAEA na podpoře bezpečného financování jaderné energetiky a urychlení nasazení SMR v rozvojových zemích.
- Perspektivy a závěr
Z technického hlediska představují SMR evoluční krok v jaderné energetice – kombinují prověřené principy s novou úrovní modularity, standardizace a potenciální flexibility. V kontextu energetické transformace mohou:
- přispět k náhradě uhelných zdrojů,
- stabilizovat soustavy s vysokým podílem obnovitelných zdrojů,
- dekarbonizovat vybrané průmyslové sektory prostřednictvím dodávek tepla a vodíku.
Zároveň však zůstává otevřeno několik zásadních otázek:
- zda se podaří dosáhnout nákladovosti srovnatelné s jinými nízkouhlíkovými technologiemi,
- jak rychle bude možné projekty licencovat a stavět v podmínkách konkrétních států,
a jaké bude dlouhodobé společenské a politické přijetí jaderné energetiky.